|
|
Informační zdroje ve zdravotní edukaci pacientů s civilizačními chorobami
DRSOVÁ, Lucie
Tato předkládaná práce se zabývá problematikou informačních zdrojů ve zdravotní edukaci u pacientů s civilizačními chorobami. Informační zdroje sehrávají v edukaci pacienta klíčovou úlohu. Především z důvodu, že všeobecná sestra může díky své edukační kompetenci ovlivňovat zdravotní gramotnost jednotlivců i společnosti. V současné době existuje mnoho forem informačních zdrojů, a tak sestra může pomocí nich efektivně edukovat, následně motivovat pacienta a předávat mu informace. V teoretické části jsou popsány příklady civilizačních chorob, informačních zdrojů a zásady edukace pacientů, jež sestra využívá ve svém povolání. Výzkumná část je zrealizována kvantitativní metodou pomocí dotazníku, který anonymně vyplnilo 93 respondentek. Stanoveným cílem bakalářské práce je zjištění způsobů použití informačních zdrojů při edukaci pacientů s civilizačními chorobami, dále jakou metodou jej používají. Posledním cílem je zjištění teoretických znalostí sester pro uvádění informačních zdrojů pacientům. Tento výzkum byl prováděn na různých klinických ambulancí. Z výzkumného šetření vyplývá, že všeobecné sestry doplňují edukaci o informační zdroje u pacientů s civilizačními chorobami. Dále, že většina sester nejčastěji používají v rámci informačních zdrojů tištěné dokumenty ve zdravotnickém zařízení. Posledním výsledkem bylo vyzkoumáno, že více jak polovina sester dbá na zásady při doplnění edukace o informační zdroje. Výsledky analýzy mohou sloužit jako podklad pro opatření, a zlepšit tak správné využití informačních zdrojů ve zdravotní edukaci pacientů právě s civilizačními chorobami.
|
|
|
Nahlížení českých novinářů na pracovníky PR jako na informační zdroj
Kolomazníková, Eliška ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Trunečková, Ludmila (oponent)
Autor: Eliška Kolomazníková Název práce: Nahlížení českých novinářů na pracovníky PR jako na informační zdroj Abstrakt Vztah mezi novináři a PR pracovníky patří k těm komplikovaným, neboť je založen na paradoxu - na straně jedné novináři na PR pracovníky nahlíží negativně, na straně druhé prostřednictvím PR pravidelně čerpají informace. Tato práce vznikla s cílem prozkoumat problematiku nahlížení českých novinářů na PR pracovníky jako informační zdroj - s cílem přiblížit, nakolik věrohodné pro novináře informace získané od PR pracovníků, z tiskových zpráv či konferencí jsou a jak často je jako zdroj informací využívají. Teoretická část práce představuje PR jako komplexní obor, včetně jeho nástrojů, pracovních pozic a úlohy mezi informačními zdroji, z nichž novináři při své práci čerpají. Teoretická část dále přibližuje klíčové rozdíly mezi online a tištěnou žurnalistikou a jejich dopad na přístup k informačním zdrojům včetně PR. V neposlední řadě se teoretická část věnuje samotnému nahlížení novinářů na PR pracovníky podle zahraniční odborné literatury. Praktická část práce vychází z vlastního výzkumu, který se skládá z dotazníkového šetření a doplňujících rozhovorů s novináři z českých online a tištěných médií a má za cíl přiblížit výše zmíněnou problematiku v českém mediálním prostředí. Praktická část...
|
|
|
Volné a profesionální informační zdroje pro problematiku životního prostředí
Krausová, Petra ; Papík, Richard (vedoucí práce) ; Bratková, Eva (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o volně dostupných a profesionálních elektronických informačních zdrojích pro problematiku životního prostředí, a to pouze o zdrojích dostupných prostřednictvím počítačových sítí (především Internetu, ale i dalších sítí distribuce digitálních dat). Práce je členěna do tří základních částí. První část se zabývá teoretickým stanovením typických uživatelů informací o životním prostředí v kontextu s jejich uživatelskými potřebami. Zbylé dvě části se věnují klasifikaci a přehledu volně dostupných a profesionálních elektronických informačních zdrojů pro oblast životního prostředí, přičemž vybrané zdroje jsou také doplněny o kvantitativní a kvalitativní analýzy. Součástí práce jsou rovněž analýzy dostupnosti vybraných zdrojů. Pro ilustraci problematiky je práce opatřena tabulkami a grafy.
|
|
|
Průvodce rodiny po intenzívní péči - příprava webového portálu
Lau, Veronika ; Duška, František (vedoucí práce) ; Zýková, Ivana (oponent)
Klíčová slova: intenzivní péče; rodina; informační zdroje; web Dostatečná informovanost rodinných příslušníků pacientů hospitalizovaných na intenzivní péči je jednou z jejich nejdůležitějších potřeb. K předávání informací však dochází ve stresující situaci a v neznámém prostředí, které zhoršují schopnost porozumění a zapamatování informací poskytnutých zdravotnickým týmem. Vhodným nástrojem doplňujícím ústní komunikaci s rodinnými příslušníky jsou informační materiály, které mohou mít tištěnou i digitální podobu. Zatímco na zahraničních webech lze takových informačních materiálů nalézt téměř nepřeberné množství, v českém jazyce podobný ucelený soubor informací neexistuje. Cílem této práce bylo vytvoření Průvodce po intenzivní péči. Průvodce byl inspirován dostupnými zahraničními webovými materiály a upravený podle rozsahu poskytované péče na resuscitačních odděleních KAR FNKV. Jednotlivá témata Průvodce byla navržena s ohledem na možnost použití u všech pacientů hospitalizovaných na intenzivní péči a rozdělena do sekcí tak, aby poskytovala příbuzným pacientů informace v logickém sledu: Představení intenzivní péče, Příjem pacienta, Průběh hospitalizace, Ukončení hospitalizace a Návštěvy na intenzivní péči. Text byl doplněn fotografiemi z prostředí oddělení RES I a RES II FNKV. Průvodce byl vložen na...
|
|
|
Qualitative Research Exploring the Credibility of Social Networks as News Sources in the Czech Republic
Gottstein, Yuliya ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Vochocová, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá důvěryhodností sociálních médií jako zpravodajských zdrojů v novinářské praxi na příkladu České republiky. Práce vychází ze sociologické konceptualizace důvěryhodnosti Niklase Luhmanna a Piotra Sztompky a její moderní adaptace mediálními vědci, např. Thorstenem Quandtem. Cílem práce je prostřednictvím třinácti kvalitativních individuálních rozhovorů se čtenáři tištěného a internetového vydání Krkonošského deníku zjistit, jak souvisí důvěryhodnost zpravodajské relace s použitým informačním zdrojem. Součástí práce je teorie vycházející z teoretické konceptualizace důvěryhodnosti: od hlavních pojmů a konfliktních témat až po novinářské postupy k zajištění důvěryhodnosti a její vnímání diváky. Metodologická část popisuje oblast kvalitativního výzkumu a související postupy, které zahrnují popis metody sběru dat, kterou je polostrukturovaný hloubkový rozhovor a charakteristiku výzkumného vzorku. Závěrečná část interpretuje data získaná prostřednictvím provedených rozhovorů s respondenty. Závěr práce je věnován shrnutí výsledků výzkumu.
|
|
| |
|
|
Národní fonotéka ČR
Horová, Iva
Příspěvek seznamuje s historií zvuku a snah o vytvoření české národní fonotéky. Popisuje současnou situaci v oblasti péče o tento druh kulturního dědictví, které je v ČR oproti světu zaostalé a nedostatečné. Představuje portál VNF a jeho funkce.
Prezentace:  PDF
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.